Každoroční tradice na Ostrý

Není snad rok, kdy bych nebyl ani jednou na (dle mého) nejhezčí hřebenovku na Šumavě. Jen zázrakem jsou tato místa furt docela prázdná a ne naplněná lidmi - viz šumavská jezera, Kvilda, okolí Modravy...

Je to asi tím, že tam vlastně není nic zajímavého, nicméně ta příroda, kdy se procházíte opravdu blízko první zóně, je dokonalá. Jak na německou stranu, tak na naši stranu jsou krásné výhledy a když se podaří počasí, je to dokonalost. Většinou jdu na východ slunce na Ostrý a potom pokračuji směrem na Železnou rudu. To mi přivádí k tomu, že bych to měl dát někdy obráceně a jít na východ například na Svaroh.

Letos to bylo ještě trochu jinak. Domluvil jsem se s blízkými kamarády, že bychom mohli dát něco pohodového na 2 dny. Jelikož někteří z nás již zpohodlněli, měl jsem šibalský plán využít chatu na Ostrým. Nápad se povedl a díky mému šikovnému kolegovi jsme zamluvili chatu na noc z pátku na sobotu, díky Ondro.

BTW : Pokud neumíte vůbec německy jako já, požádejte dobře mluvícího kamaráda/kamarádku o zavolání na chatu a zamluvení určitého počtu míst. Německá rodina starající se o chatu neumí anglicky a mail, který je na jejich stránkách je zbytečná záležitost.

Přijeli jsme tedy vlakem z Plzně odpoledně na Hojsovku a dali si krátký výšlap na Ostrý. Vzali jsme to trochu oklikou kolem Lukášových vodopádů a potom už ťapali kolem potoka nahoru. Kolem Bílého potoka, kde můžete vyzkoušet skvělou osvěžovnu U Tetřeva. Pak se hnala nějaká mlha a šli jsme již na vrchol. Ten poslední kousek je z české strany trochu ostřejší, ale zvládne to každý. V zimě je to trochu horší.

Stihli jsme akorát před západem a ještě předtím jsme si hodili už do chaty věci, kde nás přivítala milá paní domácí. Rovnou jsme si dali pivko a šli si užít západ a výhledy.

Mezitím jsme si i objednali věčeři - šnitzl s kartoflsalátem :)

Západ skvělý, pak najíst, dát pivka, karty, něco ostřejšího co nám paní nalila, pivko, karty a jít spát. K mému překvapení tam byla už jen jedna partička němců, jinak nikdo.

Ráno jsme měli objednanou snídani, nicméně ještě před ní jsem šel na východ. To je taková pecka, když vylezeš z postele a máš to asi minutu na východ? Samozřejmě to není úplně ono, nicméně i tohle je zábava. Východ se povedl a Ostrý je jeden z kopců, kde si můžeš opravdu užít krásný východ i západ slunce - takových kopců moc není, to mi věř. Snídaně byla skvělá a nadlábli jsme se teda pořádně. Paní moc příjemná a myslím, že se vším všude nás to tu vyšlo tak 50e na hlavu.

Při snídani začlo slušně pršet, tak jsme ještě v klidu počkali než se to přežene cca hodinku a vyrazili později. Bylo sice vlhko, ale potkali jsme na hřebeni až ke Svarohu tak 2 páry lidí. Dokonalost sama.

Občas jsme dali něco k snědku, občas něco k pití a pokračovali dál až na Svaroh. Zde jsme střetli další lidi, některé čechy/češky a němce. Stále ale skoro nikdo.

Rozhodli jsme se jít ze Svarohu stále dál po hraniční cestě podél hraničních kamenů. Je to takové kamenné pole, které není úplně jednoduché. Bylo chuť na kafe a nějakou sušenku, tak jsme se zastavili s pěkným výhledem na Arber.

Čekalo nás už jen pár km po Sedlácké cestě do Železné rudy. Někdo říká, že je to zakázané, já upřímně nevím. Ale je to široká asfaltka, tak by to v rámci možností nemělo nikomu vadit.

V ŽD jsme šli na oběd. Řekl bych , že se tady gastro za těch pár let dost zvedlo a skoro nikde neuděláte zásadní chybu. Ve městě byla akorát pouť, takže dole na hřišti se hrál fotbal, byly tam koncerty a pivo. Takže jsme s bandou zašli ještě na pár piv a jeli až pozdějším vlakem. Bylo krásně, tak jsme poslechli muziku, dali ještě jedno a pak šli na vlak.

Toť vše. Nic nového jste se nedozvěděli, možná jen to, že ta chata na Ostrým je super a doporučuji. Škoda, že na české straně nic takového nemáme. Nejsem fiflenka, která by to potřebovala, ale proč to nevyužít a nepodpořit lidi, kteří tam tráví svůj čas a živí se tím.

Ahoj

Tom :)