Tenerife aneb Kanáry po GR131 i jinak

Autobus do Los Cristianos a autobus z Los Cristianos do Arony

Arona Supermercado (otevřeno v neděli 9-14)

restaurace Dornajo (minimálně pivko a doplnění vody)

Dnešní den začal nádherným východem slunce na našem spotu na útesu. Boží. Hezky se vstávalo a noc byla fajn. Ani nebyla zima. Ráno jsme celkem rychle vstali a nasnídali a sli na bus (480), který nás hodí Los Cristianos do Arony. Jede to asi 15 minut a docela rychle nastoupaných několik stovek metrů.

V Aroně jsme dali kratkej chill, dokoupení pár zásob a vody. Skočili jsme si na záchod na benzinu a vyrazili na trek. Začátek vede krasnýma ulickama Arony a pak šup do kameniteho trailu. Celkem rychle se stoupá a klesá. Je to takové kamenité a všude jsou kaktusy opuncie. Tlačíme před sebou mlhu do kopce a pak nás mlha pohltí. Ale byla docela příjemná teplota. Nicméně dost se stoupá a já se potim jako prase. Pět minut před 12. jsme dorazili k hospodě v Ifonche, která otvirala přímo v poledně, takže skvěle naplánovaný. Dali jsme si pivko a něco malého k jidlu. Pepa polévku, já nějaký klobásky. Doplnili jsme tu vodu a trochu dobili baterky. Pak už jsme vylezli zase výš a čekal nás všudypřítomnej borovej les. Je dost dobře vidět a cítit, že nedávno tady hořel asi celej les, protože jsou všude ohořelé. Mazec je, že stále ten ohořelej strom roste a zelená.

Dost stoupáme a najednou vylejzáme z mlhy do úplného azura. Celou cestu nějak není moc signál, to nevadí. Už to nemáme nějak moc daleko a blížíme se k místu, který jsme měli mít jako cíl. Hodně pěkný místo na spaní, hezky rovný a dokonalý výhled. Vlastně kousek od takové rokle. Výborný. Teď už lezim ve spacaku a měním papírový deník za telefonu, protože jsem si vzal propisku, která po 3 stránkách dopsala 😊

Létají tu otravný,zas*aný komáři.

DAY 2 (7.11.) - 23 km , ↑1300

No tak noc stála pěkně za hovno 🤷🏼‍♂️ Celou noc mi sjížděla karimatka po tyveku dolu a spacák z karimatky. Asi stokrát jsem to natahoval nahoru. Pak mě srali komáři neskutečně , furt lítali i když byla docela zima. Byla mi hrozná zima na nohy, takže jsem se opravdu nevyspal a jestli tak hodně nekomfortně. Moc se nám nechtělo ze spacáku. Dali jsme ještě lehkou snidani májky a bagetek ze včera.

Pak už jsme to zabalili a šli do městečka Vilaflor de Chasna na snídani do jedné z kaváren. Pepa si dal dva sladké a já napohodu jen kolu a čaj. Potom jsme sli ještě do obchůdku koupit nějaká zásoby a taky vodu na celý den.

Z města jsme začali solidně stoupat a takovýhle profil nás čekal celý den. Pak byla část GR zavřena kvůli odstřelu muflonů (WTF) , tak jsme to obešli a šli na skalní útvary Paisaje Lunar po žluté turistické . Neskutečně zajimavý skalní útvary. Sestoupili jsme k nim dolu, dali si tam odpočinek a něco dobrého k jidlu. Samozřejmě jsme fotili o sto péro. Potom už jsme zase stoupali a jakože brutálně.

Najednou se začaly snižovat všudypřítomné borovice do velikosti trpaslíků a pak už zmizeli i ti trpaslíci.

Takže jsme se ocitli na planině ze života na Marsu. Solidně pražilo sluníčko, cítil jsem, že mi docela dochází síly ale kousnul jsem se. Snažil jsem se dost pít a najednou jsme nastoupali až do sedla , které mělo přes 2400 m. Tady už jsme poprvé spatřili Pico del Teide v celé své kráse. Je to mazec. Obrovská hora z ničeho nic. Sestoupili jsme zase dolu na takovou cestičku a šli k hotelu Pasador, je to takové obrovské parkoviště a hrozně moc lidi. Trochu jsme tu byli jako pěst na voko, takoví smradlavoušci. Ale což no, šli jsme si dát něco k snědku a pivko do bistra. A Colu.

Pak už jsme dobíjeli a jedli a trochu odpočívali. Pak jsme šli doplnit vodu a hodná paní, která vybírala penízky za použití wc nám ji načepovala jednodušeji. Tak jsme se na hajzlu ještě trochu umyli. Dost mi to pomohlo. Přišel jsem si zase jako člověk. Následně jsme šli už hledat místo na spaní k takovým skalním útvarům. Nádherná podívaná, jak do toho praží zapadající sluníčko. A všude máte výhled na dechberoucí Pico del Teide. Našli jsme krasný místo mezi kamenem a snad ještě lepší, než včera. Dost jsme se nabalili , aby nám nebyla zima a nastavujeme budíky na 00:00 a pak vyrazíme s čelovkama na vrchol. Bude to mazec, čeka nás 10 km na cca 1600 vejškovejch. Takže dopisuju deníček a jdu spat. Je 19:11. Chce to trochu spánku 👌🏻

DAY 3 (8.11.) - 17 km , ↑1600 - noční výstup na Pico Teide

Dnešek začínal nejdřív co mohl, takže v 00:00. Velkej mazec a klasicky jsem se nevyspal. Ráno nás čekalo okamžitě obrovské stoupání žejo. Tak když chceš na nejvyšší horu Španělska, která má 3715 m, musíš prostě nahoru. Od rána mi nebylo úplně nejlépe a ten (ne)spánek za dva dny tomu vůbec nepomohl. Šlo se mi ztěžka a byla zima. Nakonec jsme celkem rychle vystoupali k rozcestníku u Pico Viejo. Od té doby to mělo být asi už ,,jen” 700 výškových metru, ale o to vetší mazec teda 🤦🏻‍♂️

Horší a těžší terén jsem asi nikdy nešel. Obrovské kameny, stoupání brutální a mně to nešlo. Ale jakože vůbec.

Stavěl jsem snad po každých 100 metrech možná ani to ne. Nejít Pepa, tak jsem ten východ asi vzdal. Ničemu nepomohlo, že voda, kterou nám hodná paní načepovala dole v bistru se vůbec nedala pít. Hnusná a přechlorovaná nebo co.

Po 6. hodině jsme došli na horní stanici lanovky. Chtěli jsme udělat kafe a čaj, ten jsem si moc přál a pořádně sladký, ale náš skvelý El Cartucho nechtel chytit za žádnou cenu. Dali jsme něco malého k snědku a vyrazili na úplný vrchol Teide.

Bylo tam pár lidí a zase brutální stoupání ale dal jsem to, dali jsme to a s nadšením jsem pak sledoval východ a nechal se ovívat všudypřítomnýma sirnýma výparama. Nahoře jsme udělali fotky, videa, tak jak se patří. Vidět nejdelší stín světa byl zážitek. Byli jsme navlečený jako pumpy, vlastně všechno co jsem měl jsem měl na sobě. Ale líbilo se mi to a trochu mi to vyhnalo do žil další energii. Pak jsme sešli zpatky k lanovce a trochu přebalili věci a šli dolů. Po cestě jsme došli k zavřenými Refugiu (dá se zde nouzově spát), u kterého jsme konečně něco uvařili a odpočinuli na sluníčku 😊

Potom jsme scházeli dolu a dolu a dolu, trochu nekonečný. Prošli jsme kolem tenerifskych vejcích, které vznikly jako sněhová koule, kdy se nabalovala se láva a potom ta ,,koule/vejce” doputovala daleko od svahu. Dneska chceme spat v takové jeskyňce, kde bychom byli schovaný. Nicméně nás teď trochu vyděsily myši, tak nevíme no 🤦🏻‍♂️ Nechci spat s myšmama. Nastražili jsme venku odpadky a bagety a snad se na to chytí a nepůjde k nám. 😊 Dobrou noc

Day 4 (9.11.) 24 km ↑600 ↓ 1800

Tak nakonec past na myš klapla 👌🏻. Venku našla nastražené pasti v podobě baget a vystačila si s tím, aniž by šla za námi a chtěla se s námi kamarádit. Celkem jsem se vyspal, ale nějak mi ušla karimatka, což říkal i Pepa , tak snad jsme si je nepíchli, uvidime 😊

Moje teorie vychází z rovnice ideálního plynu pVm=RT. Klesla-li výrazněji teplota v chýši, mohl výrazněji klesnout tlak v karimatce.

Ráno jsme vstávali s východem sluníčka, východ byl bohužel za rohem, takže nás moc neohřál. Snídani jsme oželili, vlastně jsme ani neměli co, protože zbytek jsme obětovali oné myši 😊

Šli jsme teda kolem 8. z kopce dolů a sledovali, jak za náma mizí těžce nastoupané metry na Pico Teide a naskýtá se nám další výhled za výhledem na Pico. Je to nádherná hora/vulkán. Po pár kilometrech už schazujeme teple oblečení a jdeme jen v kraťasech a triku. Pak jdeme na vytouženou snidani v Portillo Alto do restaurace Papillon. Malá odbočka z trasy jelikož v Portillo není restaurace otevřená. Dali jsme si bagetu se šunkou a tenerifským sýrem. Já to zapil dvěma kolama a pivem . Skočili jsme si na záchod, doplnili vodu (konečně nějak rozumně pitnou) a vyrazili dál. V Portillo u návštěvnického centra jsme potkali znovu slovenský pár, který jsme šli pozdravit, vyměnit dojmy a pojmy a nasdíleli jsme jim pár míst, co máme vytipovano na později.

Pak jsme pokračovali dál. Krajina se rychle změnila, se se sestoupanými metry zmizela měsíční krajina a vysokohorské suché kytky přešly v les, nejdřív krasný borový les. A my klesali a klesali. Najednou se změnily borovice v jiné stromy, nějaké ovocné s plody, ostružiny a další (asi) dobroty. Najednou zde bylo třeba kukuřičné pole. Odbočili jsme z trasy do Camino de Chasna. Tušili jsme , ze je zde restaurace a případně obchod k nakoupení nějaké snídaně apod. Dali jsme se teda na cestu dolů. Byl to tedy pořádný sešup a trochu jsme se báli o kolena 🤦🏻‍♂️ ale přežily. Dole jsme šli do restaurace s obchodem, ale otvírají až za hodinu v 16:30. To jsme čekat nechtěli, takze jsme využili kousek vedle veřejného kohoutku a tam se prostě umyli. Ne úplně do naha ale skoro. Ale byl to super pocit. Pak jsme sli nahoru do cafeterie a obchodu.

Tam jsem si dal pivo, las croquetas, dokoupil nějakou bagetu, sýr a banán s jablkem a vyrazili jsme zpět do brutálního kopce, kterej měl naštěstí taky konec za cca 500 m. Na konci odbočky z trasy jsme opět potkali slovenský páreček, který scházel dolu a říkali, že si dají den oddych, kvůli článku prstu a tak nějak prostě napohodu. Možná se s nimi ještě potkáme 😊

My jsme pokračovali dále po GR. Cesta se vinula nahoru a dolu stále na hranici mlhy. Ta mlha nebyla ale vlhká a spíš to byly mraky. Je nějaký rozdíl mezi mlhou a mrakem? 😊 já už zase trochu frfňal, klasicky no 🤦🏻‍♂️

Ale tak věděl jsem, ze už to není daleko, nicméně jsem se potil tak, že ta sprcha skoro neměla smysl 🤣

Šli jsme furt v takovým zvláštním lese v mlze. Občas široká pohodlná cesta , občas mezi kamením a po schodech nahoru a dolu. Pak už jsme přišli k jednomu místu - La Caldera. Obrovský parkoviště, obrovské dětské hřiště, spoustu místa pro chill,hodování jídla, pokec s kámoši. Zde asi tráví místní volný cas. Jsou zde kohoutky z vodou, nějaký bar, záchody…

My pokračovali dál k přístřešku Choza de Pedro Gil. Měl tu byt kohoutek s vodou, ale ten jen zasyčel a měl podtlak. Z toho asi voda nepoteče. Co se dá dělat 😊 kdyžtak se pro vodu vrátíme. Je tu takovej fajn přístřešek a tak jsme se najedli i u stolu s lavičkou-neobvyklý pocit. Není tu moc signál, spíš vůbec. Jdem spat v 8 hodin. Tím, že jsme přišli kolem 18 hodiny, tj. skoro se západem slunce, jsme večeřeli při celovkach. Mám toho dost. Nohy mě bolí a koleno celkem taky. Zítřek se rozdělí asi na dvakrát, jelikož potom jsme si zabookovali ubytko na jednu noc, abychom ze sebe udělali člověka a pak si jedeme pro auto na zbytek dni. Tak dobrou

Day 5 (10.11.) 26km ↑1300 ↓ 1500

Noc byla super, docela dobře jsem se vyspal a hrozně rychle usnul. Pepa pustil podcast a než skončil, už jsem spal. Karimatka se mi nesfoukla, ale zase mi přišla moc tvrdá, tak já nevim už. Moje teorie nefunguje asi 😊. Nicméně furt lepší, než moje stará pěnovka. Ráno jsme vstavali někdy po 7, posnidali, udělali co je potřeba, já ještě skočil zpatky pár set metrů doplnit flašky s pitím a pak jsme vyrazili. První dva km byly po pekne cestě pro caballos (stezky pro koně), ale potom se odbočila prudce vpravo a začalo (zase) brutální stoupání.

Před tím jsem ze sebe radši svléknul vse nepotřebné.

Během stoupání jsme nastoupali k sluníčku, ktere se probouzelo a začalo nás ohřívat. Šli jsme lesem borovic, ktere měly takové „vousy". Různě se měnila skladba lesa. Při každém nastoupaném metru jsem se potil víc a víc 😊. Pak už jsme zase v dálce viděli Pico Teide. Ten kopec , na kterém jsme před dvěma dny stály nahoře. Je to impozantni hora a výhledy na ni nás doprovázeli minimálně polovinu dne. Pak už přišla na řadu celkem monotónní část této etapy. Furt klesat a občas stoupat a prodírat se většinou borovým lesem, kdy pod nohama je velká vrstva jehličí, které hodně klouže, takže je třeba si dávat pozor na uklouznuti. Naplánovali jsme to tak, ze skončíme v ,,kempu” cca 6 km před La Esperanze, kde je cíl. Zitra brzy ráno si to tam došlápneme a protáhneme až na bus. Dneska bychom to i stihli došlápnout, ale je to konec světa a dostat se odtud je težkej boj. Tak to necháme na pohodu zitra 😊

Když říkám kemp, tak je to spíš takové kempovaci místo, barbeacue misto, místo kde si muže člověk zarezervovat legálně místo na kempování nebo karavan a může tu v klidu přebývat. Je tu spoustu laviček, záchody, místa pro grilování, kohoutky s vodou.

Zitra rano dáváme brzy budíka a vyrazime včas do cíle, na bus, a v budeme mít v 15:00 check in v Porto Cruz a uděláme ze sebe (možná) lidi 😊

Bye bye

Day 6, 11/11/2022 7km+