Tour du Mont Blanc 🇫🇷🇮🇹🇨🇭🏔️ aneb kolem Mont Blancu po kamenech i sněhu
- Tomáš Klíma
- 1. 7. 2024
- Minut čtení: 9
Aktualizováno: 15. 9. 2024
Dost často jsem slyšel porovnávání Altavia 1 a TMB (Tour du Mont Blanc), a tak jsme sei řekli, že si musíme udělat obrázek sami. Chtěli jsme vyrazit tedy už v květnu - před sezónou. Nicméně celkem pozdě tam napadl sníh v sedlech a nevypadalo to úplně bezpečně. Proto jsme se rozhodli posunout to cca o týden a vyrazit přelom červen/červenec. Sníh v sedlech sice byl, nicméně teploty už stoupaly a sedla byly vesměs průchozí. Báli jsme se hlavně davů lidí.
Day 0 911km a spousta hodin 24/06/2024
Večer jsem pořádně nestihl sbalit, a tak jsem to musel udělat ještě ráno. Výhoda jet autem je velká. Hodít tam mnohem víc věcí a nemusíš se starat kam co dát. Vyzvedával jsem pepu doma v 7:45.
Nandali jsme jeho věci do auta, zajeli na benzínku zkontrolovat tlak v pneu a vyrazili. Cesta utíkala celkem rychle, až někde v Německu nás zastavila Stau na cca hodinu. Před Švýcarskem bacha na data, takže vypnout a navigovat offline mapama. Nakonec jsem se rozhodl koupit i dálničku, protože jet po těch šoustkách by asi nebyl ušetřený čas ani benzín. Dojezd do kempu před Chamonix asi v půl 7. Takže jsme postavili stan, dali pivko a hrancle, sprchu zuby a spát.
DAY 1 25 km ↑1550 ↓1400 25/06/2024
odkaz MAPY.CZ
Začlo to relativně brzy v půl 6 budíkem, pak rychle sbalit a odjet z kempu. Přebalit věci a nezapomenou nic důležitého. Na parkovišti v Les Houches (odkaz) jsme nechali auto, nasnídali se a šli ještě k hlavní bráně (odkaz) se vyfotit jako oficiální start TMB.
Pak nás čekalo docela slušné stoupání po sjezdovce až na sedlo. Zde se rozděluje trasa. My se rozhodli jít zajímavější a mnohem náročnější cestou, kolem ledovce Bionnassay.
Na cestě je skvělý visutý most. Pěkně se houpe a není to nic příjemného. Musím říct, že mi to celý den vůbec nechutnalo a pořádně jsem se potil . Po výstupu na Col de Tricot (2120m) a náročném sestupu jsem musel doplnit tekutiny a palivo kolama a nějakým místním salámem.
Pak začlo trochu pršet a tak jsme vyndali plastenky a šli do posledního stoupani k Auberge le Truc. Pak už jsme jen scházeli a scházeli dolů až do Les Contamines. Dokoupili jsme nějaké suroviny a šli do kempu de Pontet. Pěkný kemp za 19 euro pro dva. Příjemný lidi, dobrý čepovaný pivko, sprcha, záchod 😊
Po náročným dni se hodilo.
Spát a zitra uvidíme co nás čeká. Počasí je dost proměnlivé a moc nevíme kde budeme spát 😊
Day 2 25km ↑2000 ↓1100 26/06/2024
V noci trochu pršelo a já se obecně nějak špatně vyspal. Vstávali jsme klasicky brzy, abychom včas vyrazili. V 7 už jsme šli vstříc dalším km a hned to začlo pěkně stoupat k Refuge de La Balme.
A potom furt nahoru, kde už byl i sníh do Col du Bonhomme (2329m) a potom dalším sněhovým polem ve svahu, kde ty malé nesmeky (které jsme raději vzaly) dost pomohly, do Col de La Croix de Bonhomme.
Zde už jsme neviděli na metr, jaká byla mlha. U rozcestníku jsme se rozhodovali jestli jít tedy po TMB-IP (hlavní cestě) nebo odbočit a jít ještě do vyšších sedel. Rozhodli jsme se raději jít tou cestou, kterou šla většina před námi. Takže jsme se zastavili na chvíli v Refuge pod sedlem. Akorát jsme přečkali nějakou přeháňku a pak scházeli dolu do vesnicky Les Chapieux.
Zde jsem si dal v krámku další 2 fanty a pak jsme šli vstříc dešti k Les Mottets. Bylo celkem deštivo, takže to bylo na velkou pláštěnku. Ještě jsme si to zpestřili odbočkou, kde jsme museli párkrat přeskakovat rozdivočelý horský potok, jednou skoro i brodit. Před Refugkem přestalo pršet a tak jsme šli sednout ven usušit nějaký věci, dát si kolu, uvařit jídlo a pak jsme šli jit hledat místo na stan, protože jsme nechtěli dávat min 55 euro za noc, šli jsme najít místo o pár desítek výškových metrů dále směrem do sedla Col de La Seigne. Našli jsme parádní spot s výhledem na údolí 😊 Potkali jsme několik svišťů, postavili stan a zalezli do pelechu. Dneska toho mám celkem dost, ale byl to den plný krásných a dechberoucích výhledů.
Day 3 25km ↑1900 ↓1900 27/06/2024
Místo na spaní bylo dokonalé, až se mi ráno nechtělo z pelechu a snídal jsem s hlavou ven ze stanu. Po snídani jsme vyrazili do sedla, které se nezdálo ale dalo docela zabrat. Cestou se nám naskytly dechberoucí výhledy a hned po par výškových metrech jsme museli brodit další potok.
Ze sedla Col de La Seigne jsme klesali do údolíčka. Pak se šlo celkem dlouho po ,,rovině” až se to zlomilo strmě nahoru k jednomu sedlu/hoře. Sluníčko neskutečně pražilo a to se podepsalo i na mně. Vůbec mi to nechutnalo a nějak jsem neměl síly. Vynahrazovali mi to nicméně výhledy. Konečně jsme mohli obdivovat Mont Blanc v celé své kráse. Pak jsme celkem pozvolna klesali k Refugiu Maison.
Tam byl hrozný, klasicky italský chaos. Dal jsem si pivo a kolu a fantu, ale sendvič už neměli. Tak jsme vyrazili dolů do městečka Courmayer. Totální prudký nesmysl scházet sjezdovku. V městečku jsme doplnili zásoby a najedli se tam jak správný vagamundos před Sparem.
Potom vyrazili k Refugiu Bertone. Cestou jsem tam volal a neměli místo na přespání. Takže budeme tedy někde kempovat (samozřejmě to není povolený). Kopec nahoru zase totální blbost :). Na pár kilometrech asi 700 vejškových. No plival jsem krev. Po výstupu nahoru jsme narazili na dvojici Španělů a Čechů. Oba už rozkládaji stany s tím, ze pokud sbalíme včas, nebude problém. Takže jsme taky rozložili a uvařili a kochali se výhledem na Mont Blanc.
Dobrou.
Day 4 27km ↑1200 ↓1500 28/06/2024
Spaní v noci mi nějak nejde, ale ráno bylo krásný, teplý. Rychle jsme sbalili stan abychom tam neokouněli na místě, kde je to zakázány. Trochu posnídali a v 7 už vyrazili. Naprosto dokonalá cesta s vyhledy na cely masív Mont Blancu. I cesta byla taková příjemná a vlnitá - řekněme ,,Balcony trail". Pak jsme došli k Rifugiu Bonnatti.
Moc krásný místo. Tam jsme posnidali, čaj, kola, salám a housky. Pokračovali jsme dál a postupně jsme sestoupali do údolí Ferret. Tam jsme na chvilku sedli do příjemné restaurace na panini a kolču. Nabrat trochu sil na výstup do sedla Col de Ferret. Bylo to celkem výživné stoupání. Bylo taky ukrutné vedro, které sil nedodá. Těsně před koncem bylo par sněhových plání, na které jsme nesmeky zatím nenandavali. V sedle jsme dali žížaly a šli dolů. Tam bylo delší sněhové pole, kde se nesmeky už hodily a šlo to celkem v pohodě. V sedle jsme vlastně překračovaly hranici Itálie a Švýcarska, takže vypnout data a klid 😊
Nejdříve jsme se při sestupu zastavili v La Peule na pivko. Bylo dobré a trochu jsme odpočali ve stínu. Dal jsme pokračovali dolu po silnici až do La Fauly. Nejdříve do krámku dokoupit nějaký prasárny (čti brambůrky, 2l koly, atd) a potom do kempu, kde jsem se brutálně těšil na sprchu. A byla dokonalá.
Kemp super, místa pro stany moc hezky udělané a v celém kempu Wi-Fi, což se ve Švýcarsku hodí. Tak jsem obvolal domov a kouknul na smolný zápas eura Česko-Turecko.
Počasí se má trochu zkazit, ale uvidíme.
Unavený jdu spát. Dobrou 😊
Day 5 32km ↑1500 ↓1700 29/06/2024
Noc byla příšerná, foukal vítr a spánkový deficit se zvyšuje. Usínal jsem ráno za chůze. Nicméně ráno jsme vstali včas, dokázali rychle sbalit a vyrazit už před 7. Hlásili blbý podmínky a taky velký bouřky, tak jsme chtěli jít včas. Nejdříve jsme šli tak nějak furt dolů do Praz de Fort a další dvě vesničky. Nádherná místa a takové staré a udržované domy, jak kdybychom se vrátili o stovky let zpět. Pak jsme začli stoupat lesem do Champex Lac. Tam už se místama zvedal slušný vítr.
Obecně jsme celý den skoro nikoho nepotkávali. V městě jsme nakoupili něco k jidlu a vyrazili dále. Rozhodli jsme se nejít vysokým sedlem, protože jsme nevěděli jaké bude počasí a především vítr. Šli jsme tedy po hlavní trase přes chatku Bovine, a sedlo Forclaz. Výhledy se postupně zlepšovaly, ale celý den bylo tak divné zataženo a mlhavo, jak kdyby byl ve vzduchu saharský písek.
Ve Forclaz jsem si dal pivko a nějaký zeleninovy salát a pak jsme zacli sestupovat do Trientu do kempu La Peuty. Takový jednoduchý kemp, ale hodně fajn. Dali jsme pár piv, koukli na fotbal (hráli švýcaři), dali sprchu a chtěl jsem jít brzy spát vzhledem ke spánkovému deficitu. Brou
Day 6 21km ↑1900 ↓1400 30/06/2024
V noci pořádně pršelo, ale já měl spunty a konečně jsem se vyspal pěkně. Všichni šli i brzy spát, takže nebyl žádný hluk.
Ve 3/4 na 7 už jsme byli zase na trase a začínalo se slušným stoupáním. Nejdřív docela pěkné počasí a pak se to začlo hodně zhoršovat.
V sedle Col de La Balme jsme se zastavili Refuge. Chvilku jsme odpočinuli a dali si mimo jiné brutální brownies #️⃣mnamdopici. Pak jsme se oblékli a vyrazili dal vstříc mlze, dešti a větru. Vypadá to, že na vrchu to padá k nule, mrzne mi čepice a vousy.
Pokračujeme a najednou vidíme,že se připlétáme do závodu maratonu. Bohužel musíme jít tedy až na vrch Posettes v protisměru závodu. Nic moc, furt se jim vyhýbat a navíc v tom dešti a větru. Dokonce mi to zfouklo i moji žlutou pláštěnku batohu - sakra práce. Výhledy žádné, až když jsme se odpojili od závodu a začli klesat dolů, se nám na chvíli otevřela obloha - dokonalost.
Dole v sedle u parkoviště zase probíhali závodníci. My jsme si sedli a trochu odpočinuli a najedli se.
Potom jsme vyrazili společně se závodníky stejnou trasou do slušného kopce. Skoro jsme jim stačili. Pak jsme se odpojili a začli ještě víc stoupat. Dorazili jsme k žebříkové sekci trasy, která připomíná spíše takové lehké ferraty. Nic hrozivého, jen to chce být opatrný. Postupně se nám ukazovali jak kozorozi tak kamzici. Jeden měl naprosto brutální rohy- dokonalé. Vzhledem k předpovědi jsme se rozhodli být noc na Refuge La Flégere (cca 69e na osobu s večeří a snídaní).
Cestou na chatu jsme se zastavili ještě u krásného vodopádu a pak už se přibližovali ke sjezdovce , kde jsme se zase setkali s běžci. Na chatě jsme hned dali nějaké pivo a jídlo. Při čekání a popíjení se k nám přidali 2 česky (Paja a Kristýna), které jsme už dříve potkali na trase. A potom se přidali ještě jejich hike kamarádka z Polska a jedna Kanaďanka. Různě jsme kecali a hráli kenta a sdíleli zážitky z trasy. Poté jsme si dali společně večeři a šli všichni brzy spát. Byla to velká chata a v jednom patře odhaduji cca 60 posteli. Nicméně byl překvapivě klid a všichni šli brzy spát.
Day 7 20km ↑1000 ↓1650 01/07/2024
Ráno jsme vstali opět brzy na snídani v 6:30. Před tím jsme trochu sbalili. Při snídani jsme ještě pokecali a taky se rozhodli dle předpovědi, že pojedeme asi dneska už domu a nebudeme trávit čas v Chamonix v kempu. Ale uvidíme, kdy dorazíme do cíle.
Vzhledem k počasí a take k článkům na stránce TMB jsme chtěli vynechat sedlo Col de Brevant, jelikož tam je hodně sněhu a prudkých nebezpečných zasněžených srázu. Takže jsme šli zespodu. Ale sněhu tam bylo taky dost, takže nesmeky a hole byly superpotřebný. Když jsme došli k lanovce na Le Brévant, byli jsme asi jediní ten den nahoře. Na chvíli se nám z mlhy ukázaly hory, sluníčko a pak se to zase zavřelo.
Sestup byl dobrý až k Refuge de Bellachat. Tam jsme taky přišli asi první za den a je to neskutečně krásná chata a sympatický týpek uvnitř. Dali jsme si fantu a čokoládový koláč, který byl naprosto fantastický. Věřím ,že tahle etapa je krásně panoramatická, když je hezké počasí.
Při odchodu se s námi rozloučili kamzícii a my jsme začali klesat a klesat a klesat. Celkem náročné na kolena, ale šlo to dobře. Pomohla satisfakce z úspěšně zvládnutého treku a vlastně celkem dobrého počasí. Při příchodu zpět po týdnu do Les Houches jsme si dali fotku opět v bráně. Vlastně je to zajímavý, vrátit se za týden na stejné místo. Vypadalo všechno dost stejně. Vlastně můj asi první trek, kdy jdeš opravdu dokola a vracíš se do stejného místa. Pak jsme koupili něco k jidlu a šli na TMB parkoviště kouknout co autíčko. To bylo v pořádku, tak jsme sedli a jeli domu. Začalo brutálně pršet a tak rozhodnutí odjet z Francie již dnes bylo správné.
Zhodnocení
Myslím, že je těžké porovnávat treky obecně. Vždycky jsou jiné podmínky. Pokaždé je člověk v trochu jiné kondici a i rozpoložení. Tenhle trek byl nádherný.
Určitě vidim obrovskou výhodu (jako u AltaVia1) v servisu, který na trati můžete dostat. Každý den je možné najít místo, kde se najíst, napít, nebo složit hlavu (když rezervujete dopředu). Tudíž se to dá jít na lehko. Vzhledem k silám, nebo třeba počasí je možné alternovat trasu. My jsme tedy šli nakonec 7 dní (dle plánu), nicméně hodně lidí jde třeba 10 dní. Dá se to tedy také jít asi za 5.
Určitě tenhle trek doporučuji. Pokud nejste zvyklí na davy lidí, jako my, šel bych právě co nejdříve je to možné (dle počasí a sněhových podmínek). Stojí to za to a když vyjde počasí, je naprosto nádherné pozorovat ten masiv, ledovce, prostě takhle velký hory.
Díky a uvidíme co příště
Tom :)
Comments